|
| |
|
| |
|
|
Využití hudebního nástroje djembe u klientů Střediska výchovné péče
HAVLÍČKOVÁ, Petra
Tato bakalářská práce se zabývá využitím hudebního nástroje djembe u klientů Střediska výchovné péče. V práci byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo "Zpracovat návrh výchovného programu volnočasových aktivit s využitím hudebního nástroje djembe u klientů Střediska výchovné péče". Jako druhý cíl jsem si stanovila "Zmapovat možnosti využití hudebního nástroje djembe při tvorbě volnočasových programů pro klienty Střediska výchovné péče". Bakalářská práce se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část obsahuje čtyři kapitoly. Kapitola první, kromě charakteristiky etopedie a jejího postavení ve speciální pedagogice, specifikuje poruchy chování a faktory, které jejich vznik ovlivňují. Nakonec popisuje Středisko výchovné péče. Druhá část je věnována charakteristice volnočasových aktivit obecně a jejich funkci při působení na klienty s poruchou chování. Tématem třetí kapitoly je muzikoterapie, včetně bubnování, a její využití u klientů s poruchami chování. Ve čtvrté kapitole jsou přiblíženy hudební nástroj djembe a zásady bubnování. V praktické části je popsána metodologie výzkumu, vlastní realizace a výsledky výzkumu. Jako výzkumné metody byly zvoleny metody kvalitativního výzkumu: pozorování, rozhovory a sekundární analýza dokumentů. Autorka připravila pro pilotní ověření 180minutový program, který realizovala se šesti klienty. Na základě tohoto ověření byl sestaven a odzkoušen 60minutový program se třemi různými skupinami klientů, kterých bylo celkem čtrnáct. Po zrealizování 60minutových programů bylo zjištěno, že časová dotace těchto programů je nedostačující. Proto byla připravena a odzkoušena výsledná 90minutová verze se skupinou pěti klientů. Součástí bakalářské práce je příloha, ve které jsou uvedeny návrhy pro relaxační části programu bubnování na djembe. Součástí kapitoly Výsledky jsou kromě výsledné 90minutové verze programu i závěry z rozhovorů s pracovníky Střediska výchovné péče o dalším využití hudebního nástroje djembe.
|
|
|
Středisko výchovné péče Plzeň a jeho bodový systém
LANGMEIEROVÁ, Anna Marie
Bakalářská práce se zabývá bodovým systémem Střediska výchovné péče v Plzni. Popisuje toto zařízení, možné příčiny umístění dětí na internátní pobyt. Detailněji se zaměřuje na činnost celého týmu odborníků konkrétního zařízení, popisuje jejich roli v celém procesu, představuje denní program výchovných skupin. Praktická část je koncipována jako kvalitativní výzkumné šetření. Formou případových studií a rozhovory s klienty a zaměstnanci Střediska výchovné péče Plzeň analyzuje bodový systém zařízení.
|
|
|
Psychologické aspekty náhradní rodinné péče
ŽELINOVÁ, Zuzana
Tématem práce jsou psychologické aspekty náhradní rodinné péče. Cílem práce je definovat psychologické aspekty u dětí v náhradní rodinné péči, dopady adopce a pěstounské péče na děti, ale také na pěstouny, osvojitele. Práce popisuje základní rozdíly mezi osvojením a pěstounskou péčí. Zabývá se motivací žadatelů o náhradní rodinnou péči a poukazuje na rozdíl v postavení osvojitele a pěstouna. Jsou popsány psychické potřeby dítěte a možné dopady psychického strádání, jako je deprivace. Dalším aspektem je citová vazba a její případné poruchy a možnosti nápravy. Práce poukazuje na poruchy chování, jako nápadnosti v chování, se kterými se v rámci NRP mohou zájemci u dětí setkat, a možnosti, jak s těmito poruchami pracovat. Práce také poukazuje na adaptaci dítěte v náhradní rodině, která je ovlivněna minulou zkušeností. Práce obsahuje téma minulosti dítěte a důležitost práce s ní, jako důležitý aspekt pro budování identity dítěte.
|
|
|
Reakce na problémové chování ze strany učitelů a žáků
VOLMUTOVÁ, Simona
Tato bakalářská práce se zabývá dětmi ze základní školy, u kterých se objevuje problémové nebo poruchové chování, a také tím, jak na něj reagují učitelé a spolužáci. V teoretické části popisuji rozdíl mezi problémovým a poruchovým chováním, uvádím charakteristiku kázně a poruch chování. Vymezuji také základní termíny jako je etiologie, klasifikace, prevence a terapie poruch chování. Poslední kapitolou teoretické části jsou instituce, které v této problematice spolupracují se školou. Praktická část ukazuje výsledky mého pozorování a rozhovorů. Snažila jsem se zjistit, jak se problémové chování dětí projevuje při vyučování, jestli si ho ony samy uvědomují, jestli si ho nějakým způsobem všímají jejich spolužáci a jak na něj případně reagují. To stejné jsem zjišťovala i u pedagogů, tedy jaké chování je při vyučování ruší a jak na něj reagují. Zjistila jsem, že spolužáci vnímají problémové žáky, někdy jim i jejich chování vadí, protože se nemohou soustředit na výuku. Není to ale pro ně důvod, aby je vyčleňovali z kolektivu, právě naopak se s nimi většinou kamarádí. Učitelům vadí drzost, vulgární vyjadřování a upozorňování na sebe. U každého žáka si musí učitel najít vhodný způsob, jakým s ním bude problémy řešit.
|
|
|
Možnosti využití terapie pomocí koně u dětí a dospívajících s poruchami chování umístěných v dětském domově
REICHELOVÁ, Magda
Bakalářská práce se zabývá možnostmi využití terapie pomocí koně u dětí a dospívajících s poruchami chování, umístěných v dětském domově. V úvodní části se věnuji definici a charakteristice problematiky poruch chování. Krátce se zmiňuji o specifické výchově a výchovném procesu v kontextu školských zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy. Stěžejním tématem práce je hiporehabilitace. Zaměřuji se zejména na hiporehabilitaci v pedagogické a sociální praxi, která může být zároveň vhodnou alternativou organizované volnočasové aktivity. Cílem práce je popsat tuto metodu, a její vliv na děti a dospívající s poruchami chování. V praktické části zkoumám, jak tato metoda působí na jedince a jeho aktuální emoce, které během terapie prožívá.
|
|
|
Úloha speciálního pedagoga - etopeda při působení na klienty ve středisku výchovné péče
Schejbalová, Eliška ; Marádová, Eva (vedoucí práce) ; Tirpák, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá úlohou speciálního pedagoga - etopeda ve středisku výchovné péče. Na základě rešerše v teoretické části a výzkumného šetření v části praktické chce poukázat na nezastupitelnost této role v preventivně výchovném zařízení, které svými činnostmi pozitivně působí na klienty s rizikovým a problémovým chováním nebo s poruchami chování. Těžištěm práce etopeda je spolupráce s rodinou klienta a posilování jejích kompetencí ve výchově. Teoretická část popisuje činnost střediska výchovné péče, jeho klientelu a pracovní kompetence etopeda jako pracovníka střediska výchovné péče. Práce dále konkretizuje několik typů nežádoucího chování a jejich příčiny vzniku. Výzkumné šetření na základě stanoveného cíle a výzkumných otázek analyzuje úlohu a působení etopeda v konkrétním středisku výchovné péče zpracováním dat, která byla získána realizací dvou etap vlastního šetření. První etapou byl rozbor vnitřní dokumentace střediska, druhá etapa zjišťuje pohled etopeda na problematiku střediska a vnímání vlastní role ve středisku metodou polostrukturovaného rozhovoru, který je následně analyzován prostřednictvím otevřeného kódování. Výstupem práce je profesiogram, který shrnuje výsledky šetření a přináší ucelený pohled na profesi etopeda v konkrétním typu střediska. KLÍČOVÁ SLOVA speciální...
|
|
|
Vzdělávání dětí z dětského domova
Krátká, Jana
Disertační práce poukazuje na problematiku institucionální péče v České republice. Primárně se zaměřuje na dětské domovy, vzdělávání a socializaci dětí umístěných v tomto typu rezidenčního zařízení. Cílem teoretické části je popsat charakteristiku subjektů institucionální péče v České republice. Dále komparovat institucionální péči s vybranými zeměmi a popsat socializaci dítěte v rodině a ve škole. Taktéž je popsán historický přehled institucionální péče v České republice a v závěru se autorka zabývá konkrétním popisem sociálního začlenění žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do výukového procesu na základní škole. Empirická část referuje o realizovaném výzkumu a jeho výsledcích, pro které byla využita kvalitativní metodologie s využitím designu případové studie. Hlavním cílem výzkumu bylo zjistit, jak se děti z dětského domova začleňují do výukového procesu na základní škole. Dále si autorka stanovila několik dílčích cílů. Prvním dílčím cílem bylo zjistit, jak jsou děti z dětského domova začleňovány dětmi vyrůstajícími v biologických rodinách do třídního kolektivu na základní škole. Druhým dílčím cílem bylo zjistit, jak jsou děti z dětského domova začleňovány učiteli do výukového procesu na základní škole, a třetím dílčím cílem bylo odhalit, jak jsou děti z dětského domova do tohoto procesu...
|
|
| |
host ::
RSS.